ECB snížila sazby naposledy?

Zasedání Evropské centrální banky přineslo další úpravu úrokových sazeb. Podle očekávání

Rada guvernérů snížila základní úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazbu banka

snížila na 2,50 %, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazbu mezní zápůjční

facility na 2,90 %. Výhled pro další pokles sazeb je však nejasný – na straně proinflačních

tlaků se v poslední době formují jak poptávkové, tak nabídkové faktory, které nelze

opomenout.

Podle centrálních bankéřů je proces poklesu inflace, tzv. dezinflace, na správné cestě k

dosažení cíle. Ten by měl být podle jejich odhadů splněn v roce 2026, kdy by růst cenové

hladiny měl dosáhnout kýžených 2 %. ECB ve svém makroekonomickém výhledu počítá s

inflací ve výši 2,3 % letos a 1,9 % v roce 2026. Banka se však příliš nezaobírá rozdílnou

situací v jednotlivých zemích – například v Chorvatsku inflace meziročně dosahuje stále

přibližně 5 %.

V příštích měsících bude politika ECB pod vedením Christine Lagardeové plně závislá na

příchozích datech. Nejistota v obchodních vztazích nadále snižuje investice i export.

Plánované fiskální stimuly pod heslem „ReArm Europe“ na tiskové konferenci komentovány

nebyly, což vytváří další otazník ohledně budoucího vývoje inflace v eurozóně.

Krátce před zahájením zasedání ECB došlo k další eskalaci v mezinárodních obchodních

vztazích. Donald Trump na začátku týdne splnil své hrozby a zavedl nová cla na dovoz do

USA. Tato opatření míří především proti Kanadě a Mexiku, přičemž Čína není výjimkou.

Nová cla zahrnují sazbu ve výši 25 % na většinu dovozu z Kanady a Mexika a zvýšení cel na

čínské zboží na 20 %. Celkově se tato opatření dotýkají obchodní výměny v hodnotě až 1,5

bilionu USD.

Na straně poptávky přidává další impuls Evropa se svými novými stimuly v oblasti zbrojení.

Po summitech EU byly oznámeny plány investovat do obranné politiky až 800 miliard eur. K

tomu se navíc rozhýbává největší ekonomika měnové unie – Německo. Rozhodlo se přepsat

pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila

záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí, zejména

infrastruktury, energetiky a digitalizace hospodářství. Akciový index DAX uzavřel na nových

rekordních hodnotách nad 23 000 body.

S ohledem na tyto faktory se nezdá, že by evropská ekonomika směřovala

k deflačnímu prostředí – spíše naopak. ECB by proto měla velmi důsledně hájit svůj primární

mandát, kterým je cenová stabilita, a příliš už do sazeb směrem dolů nezasahovat.