Trhy se v uplynulém týdnu poměrně zotavily. Přes nárůst rizik v kontextu konfliktu Izraele s Gazou se zdá, že investoři sázejí na silný konec roku. Výnosy amerických dluhopisů tak klesaly v návaznosti na „holubičí“ spekulace o konci růstu sazeb. A jaké události hrály v daném období prim?
Zveřejnění posledních Fed „meeting minutes“ mnoho nového nepřineslo. Představitelé Fedu se na svém zářijovém zasedání rozcházeli v názoru na to, zda bude nutné další zvýšení úrokových sazeb, ačkoli podle ve středu zveřejněného zápisu bylo pravděpodobné ještě jedno zvýšení. Zatímco názory na potřebu dalšího zpřísnění politiky byly protichůdné, v jednom bodě panovala shoda – sazby by měly zůstat zvýšené, dokud nebudou tvůrci politiky přesvědčeni, že inflace směřuje zpět ke dvěma procentům. To rozhodně není žádná novinka, ještě jedno zvýšení sazeb může být stále tedy ve hře.
Během významného židovského svátku v sobotu došlo k bezprecedentnímu a překvapivému útoku, bojovníci Hamásu vtrhli z pásma Gazy do nedalekých izraelských měst, kde zabili stovky lidí a další unesli. To mělo významný dopad na finanční trhy obecně. Poměrně silně skokově zdražovala ropa, zlato a další komodity. Akcie klesaly, ale postupně se situace zlepšovala. V případě, že by se lokální konflikt významněji rozšířil v dané oblasti, můžeme čekat silný nabídkový šok, který pravděpodobně přinese další inflační vlnu, vyšší úrokové sazby a riziko stagflační ekonomiky.
Inflace v ČR pokračuje v klesání. Poslední data ČSÚ za září ukázala na zpomalení růstu cenové hladiny na 6,9 procentaze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Pozitivně se projevuje zejména pokles cen potravin. Naopak ceny bydlení spíše dál rostou. Pozitivní data budou mít vliv na listopadové jednání bankovní rady ČNB, kde se očekává snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Kommentare